Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je sobota, 27. 5. 2017, 23:07:00

Svátek

Svátek má Valdemar

Aktuální počasí

Počasí dnes:

27. 5. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 21 až 25°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Přehrát/Zastavit Další

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce
 

Hospozín a Hospozínek


Hospozín byl původně kostelní vsí s velkým poplužním dvorem, při kterém stávala tvrz. K roku 1318 se na této tvrzi připomíná vladyka Matěj z Hospozína . Jiná část vsi tehdy patřila scholastikovi pražského kostela Zdeslavovi. Od roku 1359 se ve vlastnictví Hospozína vystřídala řada majitelů. Např. Přiběn z Hospozína, Dluhnik, Diviš, Mareš Hospozín z Hospozína a Jiří Trčka z Kralovic.

V polovině 16. století měla zdejší tvrz patrovou palácovou budovu. Další objekty stály po obvodu hradební zdi, která tvrz chránila, stejně jako příkopy, valy a potok s rybníkem.

Archeologické nálezy svědčí o prehistorickém osídlení dnešní obce Hospozín. Byly zde nalezeny tuhové nádoby z doby neolitické a odkryto pohanské pohřebiště i s žárovými hroby.

Koncem 17. století koupili Hospozín Clary Aldringenové. Prvním majitelem byl zřejmě František Karel a jeho nástupcem syn Filip, majitel teplického panství. Jeho manželka Anna Polyxena roku 1706 nově zřídila interiér hospozínského kostela Stětí sv. Jana Křtitele a nechala ho celý opravit. Tento kostel se uvádí již v roce 1362, kdy měl svého faráře. Na místě starého kostelíka byl v roce 1595 Janem Hrobčickým z Hrobčic vystavěn nový kostel, který se dochoval dodnes. Polyxena byla také zakladatelkou spádové obce Hospozínek Na počátku 18. století nechala v místech dnešní vsi postavit hostinec zvaný Bergschenke neboli Clarysches Wirtshaus, při kterém byla následně založena osada a panský dvůr. Počeštěním německého Bergschenj vznikl název Paršenk, který obec nesla ještě na počátku 20. století a jako místní označení se užívá dodnes. Anna Polyxena byla také stavitelkou kaple sv. Jana Nepomuckého. Od svého vzniku Hospozínek patřil ke statku Hospozín.

Ve válce s Pruskem přitáhlo roku 1778 prusko- saské vojsko až k Paršenku, kde se utábořilo a konalo výpady do nejbližšího okolí a brali lidem dobytek.

V 18. století byl hospozínský zámek doplněn věžičkou s galerií, ve které byla umístěna socha Jana Nepomuckého a Hospozín skončil v rukou rodu Kinských. Někdy v této době byl zrušen hospozínský pivovar. Kinští místo pivovaru vybudovali cukrovar a lihovar.

V 19. století byl hospozínský zámek používán zcela výjimečně a pomalu chátral. Nakonec byl roku 1836 zbořen. O dva roky později byl poblíž zbořeného zámečku vystavěn nový, neslohový zámek určený jako sídlo správy hospodářského statku a byty úřednictva.

V roce 1845 se statek Hospozín spojený pod panství Zlonice skládal ze vsí Hospozína, Paršenku, Horní Kamenice, Podolu, Vrbice, Kroučové a dílu Žižic. K roku 1887 bylo v Hospozíně 101 domů s 966 obyvateli. Fara a škola byly ve Kmetněvsi a pošta ve Velvarech. V Hospozínku žilo 155 obyvatel a stálo zde 11 domů a byl tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského.

V obci hospodařilo 11 majitelů polí a své živnosti zde provozovali 3 hostinští, 5 obchodníků, 4 krejčí, 4 obuvníci, 3 kováři a pekař, truhlář, řezník, uzenář, kolář, hokynář. V Hospozíně byl činný Sbor dobrovolných hasičů, Klub cyklistů "Říp", Kroužek tamburášů a Spolek vojenských vysloužilců.

Dle sčítání lidu v roce 1993 bylo v Hospozíně 169 trvale obydlených bytů a 4 chalupy. Žilo zde 470 trvale přihlášených obyvatel. Z toho 226 mužů a 244 žen.

Použitá literatura: Dobner, L. Hospozín a Hospozínek. Slánské listy 18. února 2003, str.12